z povídky La mala educación
Žánr: Temné, Psychologické
Žánr2: Bloodplay
Postavy:
Draco Malfoy, Lucius Malfoy
Přístupnost: Od 18ti let
Obdobi: Není důležité
Kapitola: 1 z 1
||
La mala educación Voněla po těch růžových měkkých žvýkačkách, které se v puse promění na něco neskutečně hladkého a vy máte chuť po tom neustále přejíždět jazykem. Sem a tam. Sem a tam.
Jako malý jsem často přemlouval otce, aby mi ty mudlovské žvýkačky koupil. Nekoupil. Místo toho mi jednu vrazil. Zuby si proklestily cestu tenkými strukturami rtu a porušily drobné větévky cév. Pamatuji si kovovou chuť své aristokratické krve. Stékala mezi zuby a můj jazyk během sekundy pocítil její horkost. Podráždila chuťové pohárky a zachutnala mi… Byla moje. Tenkrát mě napadlo, jestli by mi stejně tak chutnala i cizí.
Tajně jsem si je tedy koupil sám a s nenasytností, pro mě tolik typickou, jsem si všechny nacpal do té své malé růžovoučké pusinky. Ach, jak jsem byl jako dítě nádherný! Po chvíli se sladká chuť smísila s kovovou… rána se ještě nezacelila…
Udělal jsem s ní to, k čemu mě nutila ta vzpomínka… Sladká chuť a krev…
Bolelo jí to. A bolelo jí to hodně…
A mě to bavilo. A bavilo mě to hodně… Vrazit jí jednu do té krásné tvářičky a pak další. S polibkem jsem počkal, chvíli to trvá, než krev opustí kapiláry rtu…
To ta vůně…
Měla špatný den - potkala mě.
*
Tenkrát, bylo mi tuším šestnáct, jsem si přivedl domů dívku. Byla krásná. Něčím mi připomínala matku. Moje matka mě vzrušuje. Už jsem se o tom zmínil? Položil jsem jí na postel a pomalu svlékl. Chtěl jsem ji laskat po celém těle a něžně ji líbat, pohrát si sní. Ale ona nechtěla. To, co chtěla byl syrový a bolestivý sex. Byla to děvka. Naštvalo mě to. Chtěl jsem to jinak. Stál jsem nahý vedle postele a kouřil. Nechápala, že jsem s ní skoncoval. Nechtěla hrát podle mých
něžných pravidel, tak si nezasloužila hrát vůbec. Husička. Udělal bych jí to skvěle. Zmínil jsem se, že to byla děvka? Pořád ležela v mé posteli, když se otevřely dveře a v nich stál polonahý sám pan otec. Celou dobu poslouchal za dveřmi. Vlastně mě to ani nepřekvapilo. Věděl jsem to. Stál tam a slyšel její nedočkavé zavrčení (chtěla to rychle) a mé zaklení (chtěl jsem to pomalu)… Když něco nejde podle mě, rozčílím se. Přiznávám, někdy jsem opravdu hulvát.
Otec přistoupil k posteli.
,,Holčička chce něco drsnějšího? Hm?“
Díval se na ní a jemně stisknul její bradavku mezi palcem a ukazováčkem, jen tak mimochodem.
,,Otče…“
,, To je tvůj otec?“
,,Drž hubu!“ Fakt mě štvala. Proč se někdo ptá na něco, co je naprosto zjevné?
O půl hodiny později prožila zřejmě jeden ze svých nejsilnějších orgasmů. Bohužel ne se mnou. Stál jsem tam a díval se na svého otce, jak souloží s holkou, kterou jsem si přivedl domů já. Zapálil jsem si a díval se. Otec měl své praktiky na neposlušné holčičky. Odcházela pryč s pár modřinami a ošklivě prokousnutým rtem, ale s přihlouplým unaveným úsměvem na rtech. Jak rád bych jí ho tenkrát z té zbité tvářičky smazal…
Další skvělá lekce od papínka.
*
Pár dní jsem se z toho nemohl vzpamatovat. Zklamal jsem sám sebe. Mé ohromné ego bylo tatam. Tenkrát v koupelně jsem se spřátelil s břitvou. Leskla se a já mám rád lesklé věci. Nechci říkat, že ani nevím jak se to seběhlo, protože by to byla naprostá lež. Chtěl jsem si ublížit. Přebít bolest bolestí. Prosté. Tak jsem to udělal. Čistý přesný zářez. Ne moc hluboký. A krev tekla. A odnesla s sebou i ten jed, co mi s láskou a šetrností vpravil do žil můj otec. Připadalo mi to jako nějaký zvrácený druh umění, dívat se, jak stružky tekutiny tak dokonale a samozřejmě přilnou na obnaženou kůži předloktí. Jakoby se chtěly póry dostat zpět do žil. Tam, kam patří. Fascinovalo mě, že to já jsem krev donutil, aby opustila své místo a nadechla se čerstvého vzduchu… spolu se mnou.
Břitva je dobrá věc. Nosím ji stále s sebou.
*
Moje matka. Zmínil jsem se, že je naprosto nádherná? Když mi bylo tak osmnáct, našel jsem jí nahou plakat v ložnici. Bílé povlečení a krev. Kůži měla posetou drobnými i mnohem hlubšími ranami. Ošetřil jsem jí a neptal se na nic. Otec měl spoustu zálib. Mučení mudlů, ponižování svého jediného syna, vyřezávání ornamentů do překrásné kůže své manželky a tetičku Bellatrix.
Tetička Bellatrix mě v patnácti připravila o panictví… Bylo to přání mého otce. Byla dobrá. Ale trošku mi zkazilo dojem, když jsem ji pár dní na to načapal právě s ním. Matka to evidentně věděla, ale uzavřela se do svého světa. Neexistovala tam bolest. Paradoxně s ní ale zmizely i jiné pocity... Udělal z ní uslintané, nesvéprávné, blonďaté zvířátko. Ach, matko!
*
Myslíte si, že můj otec je zrůda? V tom případě máte pravdu.
Myslíte si, že já jsem zrůda? Ne? Ale to byste měli…
Pozn. autora: la mala educación znamená špatná výchova (pro ty, co by nevěděli).
Počet přečtení: 741 krát
Hodnocení: 3.00 [1 hlasů]
||